Počátek výstavby souboru budov bývalého mlýna se váže k roku 1862. Jeho architektura byla inspirována tehdy módními motivy anglické novogotiky. Pro pohled ze zámeckého parku bylo nejnáročněji řešeno západní průčelí hlavní budovy, které je vystavěno z pískovcových kvádrů s reliéfními ozdobnými prvky. V roce 2007 bylo západní průčelí budovy rekonstruováno renomovanou společností Kamenosochařství & restaurátorství Bohumil Pánek. Mlýn patřil k souboru budov zámeckého areálu rodiny Dercsényiů. Posledními nájemci mlýna byli Josef Görner, a následně jeho syn Jiří Görner. Rodina Görnerů (posledních mlynářů) byla v roce 1953 bývalým režimem z mlýna nuceně vystěhována.
V dalších letech byly v budovách mlýna umístěny skladové prostory, dílny a kanceláře Státního statku Praha. V roce 1995 hlavní budova mlýna vyhořela a zůstaly jen obvodové zdi.
Budovy mlýna jsou rozděleny na hlavní mlýnici a hospodářskou budovu. V mlýnici byla situována tři dřevěná podlaží, na kterých byl rozložen výrobní systém mlýnu.
Ve spodním podlaží byl umístěn důmyslný systém rozvodů, které byly poháněny, až do období mezi dvěma světovými válkami, mlýnským kolem. To bylo později nahrazeno horizontální Francisovou turbínou s mokrou savkou. Řemenové transmise poháněly mlecí zařízení, a podle dochovaných dispozic zřejmě i okružní pilu, která byla umístěna vně budovy. O původním mlýnském kole se nedochovala žádná technická dokumentace ani dobový obrázek. Francisova turbína se sice dochovala, ale byla ve špatném technickém stavu a některé její součásti úplně chyběly. Navíc byly zbytky turbíny značně zkorodované, podobně jako zbytky transmisního zařízení, které bylo v pozdějších letech odstraněno. S obnovou turbíny se do budoucna neuvažuje.
V hospodářské budově mlýna, která si zachovala tvar písmene L byly umístěny chlévy, stodola a další hospodářské zázemí. Ve 2. polovině 20. století tehdejší uživatel mlýna, Státní statek Praha, svojí činností, hospodářskou budovu totálně zdevastoval. Od roku 2012 jsou budovy mlýna pronajaty společnosti Počernický pivovar (PDDP,s.r.o.), která je postupně, na vlastní náklady, velmi citlivě rekonstruovala, a provozuje v nich Pizzerii Al Mulino. V hlavní budově byla přiznána tři původní dřevěná podlaží, obvodové zdivo bylo očištěno a nově vyspárováno. Zařízení restaurace bylo vestavěno do volného prostoru mlýna. Ve zbylých prostorách byly zachovány původní architektonické prvky a místnosti byly upraveny pro potřeby současného gastronomického provozu. Celá rekonstrukce obou mlýnských budov včetně přilehlého nádvoří byla prováděna pod odborným dohledem orgánů památkové péče.
Hospodářská budova byla ve své původní podobě ponechána, všechny její prostory byly upraveny pro provoz wellness centra s názvem Lázně U Hastrmana. Budovy bývalého mlýna tvoří součást celého památkově chráněného areálu dolnopočernického zámku.
Významný dopad na současný vzhled celého areálu pivovaru a mlýna měla rekonstrukce nádvoří, která proběhla v roce 2008. Byly vybudovány parkovací plochy, vysazeno 26 ks stromů, vytvořeny travnaté plochy a květinové záhony. V průběhu dalších let bylo nádvoří doplňováno uměleckými díly a mobiliářem z exotického dřeva, dovezeným z Indonésie.
