Katastrální území: Dolní Počernice
Vodní tok: Rokytka
Typ nádrže: průtočná
Účel nádrže: krajinotvorný a ekologický, vodohospodářský, extenzivní chov ryb
Plocha hladiny: 194 000 m2
Objem nádrže: 310 000 m3
Vlastník: Hlavní město Praha
Správa: Lesy hl. m. Prahy
Historie
Velký počernický rybník je největším rybníkem na území hl. m. Prahy a spolu se zámeckým parkem tvoří přírodní památku o rozloze přes 41 ha.
Počernický rybník je v povodí Rokytky z vodohospodářského hlediska nejvýznamnějším rybníkem. Je součástí Přírodního parku Klánovice – Čihadla a leží v nadmořské výšce 225 - 230 metrů.
Rybník byl zřízen zahrazením mělkého údolí patrně kolem roku 1848 a pak se nejméně po čtyřicet let nevypouštěl. V době svého vzniku byl rybník větší a odděleně napájen potoky Rokytka a Říčanským. Dnes jsou oba potoky spojené asi 1 km před ústím do rybníka. Původní výměra rybníka byla 29 jiter a 572 sáhů, tedy 22 hektarů, ale vlivem eutrofizace (nárůstu živin) a zazemňovacích procesů se zmenšila na dnešních 19 hektarů.
V té době sloužil k zadržování vody pro níže položené mlýny. Do rybníka se také vozily rybí sádky z okolí, které se pak lovily podle potřeby pro pražské trhy. V zimě byl rybník zase zdrojem ledu pro ledaře, kteří jím zásobovali hospody. Led se vysekával nebo vyřezával pilami v kvádrech. Každá slušná hospoda tak měla na léto "zaledováno" a zásoby vydržely nejméně do září. V průběhu 20. století začal být rybník využíván jako chovný a začal se hnojit a pravidelně vypouštět. Mimo chov ryb měl rybník, a doposud má, také velký význam pro rekreaci - v horkých letních dnech se sem v sedmdesátých letech přišlo vykoupat až pět tisíc návštěvníků denně.
Počernický rybník se zapsal do dějin světových přírodních věd tím, že u něho byla zřízena první česká terénní laboratoř a současně první hydrobiologická stanice na světě. Stanice zahájila svoji činnost v červnu 1888, s podporou barona Derczényi, majitele panství Dolno-Počernického a mecenáše vědy. Přírodovědci, v čele s profesorem Antonínem Fričem, zde tehdy měřili směr a sílu větru, teplotu vody a vzduchu a na dnešní poměry velmi pečlivě a moderními způsoby zkoumali vzorky planktonních živočichů a řas a rybniční dno. Věnovali se také sledování kaprů.
Revitalizace
Rekonstrukce Velkého Počernického rybníka byla vyvolána dlouhodobě nevyhovujícím stavem hráze, všech funkčních objektů, obtokové stoky a celkovým zabahněním rybníka. Obnova byla zahájena v říjnu 2004 výlovem a pokácením starých nemocných dřevin na hrázi a březích rybníka. Hráz rybníka byla opevněna kamennou dlažbou a bezpečnostní přeliv byl vyzděn z kamene. Na koruně hráze byla navíc vybudována nová štěrková cesta. Opraveny byly také nábřežní zdi, stejně jako koryto pod přelivem. Historický pískovcový most byl kompletně rozebrán a následně po zpevnění všech konstrukcí opět složen. Kompletní rekonstrukce se nevyhnula ani stavidlu (požeráku) a dělicí hrázce mezi rybníkem a obtokovou stokou. I spodní výpust (stavidlo) byla zrekonstruována takzvaně od základů, její původní tvar však zůstal zachován.
Další částí rekonstrukce byla oprava dělicí hrázky mezi rybníkem a obtokovou stokou, včetně opravy všech mostků a opevnění. Část dělicí hrázky byla rozšířena a na její koruně byla vybudována nová štěrková cesta. Součástí hrázky je i snížený přístup k vodě a nově zbudovaná naučná stezka, která vede od hráze až k prostoru ostrova. Dále byla hrázka upravena tak, aby navazovala na rozšířené litorální pásmo (rákosiny). Tato část je klidová a bude sloužit zejména pro živočichy a rostliny vázané na vodní prostředí.
Poslední částí rekonstrukce bylo odbahnění a výstavba ostrova. Po odvodnění rybníka se suchou cestou vytěžilo přibližně 60 000 m3 sedimentu. Část byla využita na výstavbu nového ostrova a rozšíření litorálního pásma, zbytek sedimentu byl vyvezen na okolní pole v Běchovicích a Počernicích. Pro zpestření mokřadních biotopů bylo na ostrově i v okolí rybníka vyhloubeno několik tůní jako klidové místo pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých živočichů.
Závěrečné vegetační úpravy navázaly na celkovou rekonstrukci zámeckého parku. Dosadila se hrázová alej i návodní svah hrázky, podél které byly zároveň vysazeny mokřadní rostliny.
Projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj a MMR.
Ochrana přírody
Počernický rybník je součástí Přírodního parku Klánovice – Čihadla. Zároveň je rybník a přilehlý park vyhlášen jako přírodní památka. Park byl založen po roce 1776 z původní ovocné a okrasné zahrady hrabaty Sweerts-Šporky. Dnes zde nacházíme řadu mohutných exemplářů stromů, mezi nimiž převládá dub, a je pravděpodobné, že pochází z doby založení parku.
Na území přírodní památky se nachází více než 186 druhů cévnatých rostlin a 639 druhů vybraných skupin živočichů, což upozorňuje na významnou lokalitu. Řada z nich patří mezi vzácné a ohrožené druhy.
Mělké břehy rybníku jsou lemovány rákosovými porosty, přecházejícími do porostů vysokých ostřic s dominantní ostřicí dvouřadou, ostřicí kalužní a ostřicí říznou. V litorálu rybníka jsou vysoké porosty rákosu obecného, chrastice rákosovité a orobince úzkolistého. Z vodních rostlin se tu nachází např. šejdarka bahenní. Velmi cenná mokřadní olšina s olší lepkavou se vyskytuje ve východní části, kde v úzkém pruhu lemuje rybník a rákosiny.
Na březích Rokytky jsou potom rozsáhlé porosty vrb - vrba popelavá, vrba košíkářská, vrba trojmužná nebo vrba obecná. Místy se vytvořily neprostupné porosty křovin a liánovitých rostlin. Na svazích nad rybníkem jsou vyvinuty přechody k suťovému lesu a dubohabřině, porosty přirozeného druhového složení jsou ovšem místy nahrazeny nepůvodními akáty.
Pobřežní a mokřadní vegetace je významná především pro její využívání jako hnízdiště ptactva i jako odpočinková lokalita na tahu a v zimním období. Z hnízdících ptáků můžeme zaregistrovat např. potápky roháče, kachny divoké, lysky černé, slípky zelenonohé, moudivláčka lužního, rákosníka obecného či strnada rákosního. Z táhnoucích ptáků můžeme při troše štěstí zahlédnout orlovce říčního, kormorána velkého nebo lžičáka pestrého. Spatřit zde také lze ledňáčka říčního, břehuli říční, krahujce obecného, lejska šedého, slavíka obecného, ťuhýka obecného, rorýse obecného a vlaštovku obecnou. Běžně se v území vyskytuje skokan hnědý a zelený – vzácný druh obojživelníka, který je trvale vázaný na vodní prostředí a jehož populace přezimuje v bahně na dně, ropucha obecná a z měkkýšů pak škeble rybničná, velevrub malířský, okružák Anisus vortex či bahenka Viviparus contectus. Z řady druhů brouků zde nacházíme střevlíčky (např. Stenolophus mixtus, Bembidion fumigatum), nebo vzácného nosatečka Eubrychius velutus (na stolístku přeslenatém). Z motýlů jsou nejvýznamnější druhy s vazbou na rákosové porosty, např. zdobníček rákosinový, vrbkovníček mokřadní nebo travařík velký. Také zde můžeme spatřit otakárka ovocného a otakárka fenyklového, kteří jsou vázáni především na ovocné dřeviny nejbližšího okolí.
Bezesporu nejvyšší význam má rybník z pohledu ornitologického. Velmi Vás proto prosíme, při průchodu územím mějte svého psa na vodítku. Volně pobíhající psi totiž ruší hnízdící ptáky a znemožňují jim úspěšné vyvedení mláďat.
Chov ryb
Rybník slouží také k extenzivnímu chovu ryb, zejména kapra obecného. Extenzivní chov je zaměřen na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka. Do rybníka se vysazuje cca 3000 kusů kapra K1 nebo 2000 kusů K2. Každý podzim se provádí výlov, který bývá každoročně velkým pražským rybářským svátkem. Součástí výlovu je většinou bohatý doprovodný program o rybách a pražské přírodě a je určený zejména pro děti. Ryby slouží většinou k zarybnění pražských rybářských revírů. Díky odbahnění a extenzivnímu hospodaření jsou ryby z Počernického rybníka živené pouze přirozenou potravou, a proto jsou velice chutné.
Velký počernický rybník je nevyčerpatelnou studnicí námětů, zejména pro fotografování, a též místem, jehož okolí láká k procházkám v každou roční dobu.
