Historie a současnost

Městská část Praha - Dolní Počernice, ležící 11 km východně od Prašné brány Starého města pražského a dnes součást správního obvodu Prahy 14 hlavního města České republiky, má prastarou minulost. Mírně zvlněná krajina v povodí potoka Rokytky lákala k osídlení již pravěku. Jeho prozatím nejstarší stopy byly zachyceny při horní hraně terasy nad severním bokem „Velkého“ počernického rybníka, kde se dnes rozkládá vilová čtvrť zvaná Vinice.

V pozdní době kamenné - eneolitu, zhruba 4000 let př. n. l., vznikla zde osada lidu tzv. řivnáčské kultury, pravděpodobně hrazená palisádou ze zahrocených kůlů. Pozdější obyvatelé území sestoupili blíže k Rokytce, kde zanechali známky své existence u břehu rybníka a zejména při severozápadním okraji obce v místech bývalé pískovny na mírně vyvýšeném terénním jazyku mezi soutokem Rokytky a Chvalského potoka.

Někdy v období 1800 až 1700 let před n. l. vyrostlo zde rozhlehlé sídliště lidu tzv. únětické kultury doby bronzové, s pohřebištěm dosud ojedinělého rozsahu, s charakteristickým uložením mrtvých ve skrčené poloze. Po delší odmlce překryla zaniklé únětické sídliště ve 2. století po Kristu osada z „doby římské“ - s obytnými chatami zahloubenými do písku.

První slovanští osadníci pozdějších Dolních Počernic si vybrali pro svá obydlí místo v blízkosti starých dálkových cest, s vazbou na Trstenickou stezku a další důležité zemské cesty, které se sbíhaly k brodu přes Rokytku. Jádro nejstarší osady můžeme s největší pravděpodobností hledat v prostoru dnešní staré obce nad brodem přes zúžené mokřinaté údolí Rokytky - na mírném, před povodněmi chráněném svahu s pískovým podložím. Nepravidelně oválný obrys souboru bývalých statků svědčí zde dodnes o starobylém původu osídlení, jehož počátky byly možná ještě v hrazené osadě.

Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozsah setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve II. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož snědá pleť, tmavé vlasy nebo jeho přezdívka dala Počernicím jeho jméno (ves lidí "Počerného").

V následujícím 13. století se - zřejmě jako jinde - mění i v Počernicích obraz vesnické zástavby.

V příštím období 14. století se stávají majiteli feudálního sídla v Počernicích s dvorcem a vsí výhradně bohatí pražští měšťané.

V pozdním 15. století nutno vidět i počátky Velkého počernického rybníka, výrazně vepsaného do tvaru krajiny.

Renesance se v Dolních Počernicích uplatnila rovněž velmi zřetelně a to zejména zásluhou stavební činnosti Matěje a Jana Hůlky (1562-1595).

V roce 1776 postihl Počernice velký požár, který zničil celý starý panský dvůr u zámku, panskou vinopalnu, čtyři selské dvory a tři chalupy. Hned následujícího roku postavili tehdejší majitelé panství - hrabata Sweerts-Šporkové, nový nebývale rozlehlý, pozdně barokní panský dvůr v oddělené poloze od zámku na plošině nad severním břehem rybníka. Záhy poté vyrostla i nová vinopalna na křižovatce proti Barborce, stojící rovněž dodnes. Odsunutí hospodářského provozu od nového velkostatku umožnilo Sweerts-Šporkům současně rozšířit ovocnou a okrasnou zahradu u zámku do podoby dnešního romantického zámeckého parku, který je dnes součástí přírodní památky Počernický rybník. Chalupnická zástavba překročila tehdejší barokní klenutý most přes Rokytku, zdobený sochami světců (později přenesených k farnímu kostelu) a postupně se blížila k dnešní křižovatce. Nově klasicistní chalupy vyrůstají poté i podél staré cesty k severozápadu, kam byl za císaře Josefa II. roku 1786 přeložen od kostela obecní hřbitov.

V 19. století představuje výraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky.

K velmi bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků a vilek došlo zejména ve 20. a 30. letech minulého století, kdy vznikla nová čtvrť „V ráji“, rozrostla se výstavba na „Na Vinici“ a budovala se další nová rozlehlá čtvrť jižně od státní silnice na ostrožně obtékané Hostavickým potokem, zvané Vinohrady a usměrňovaná záhy velkoryse koncipovaným územní plánem. Charakteristickým motivem plánu bylo zejména převedení státní silnice do nové trasy, která se měla jižním obloukem odchýlit od starého směru. Realizace plánu nebyla vzhledem k vypuknutí II. světové války dovršena. Pozůstatkem nedokončeného záměru zůstala dnešní široká ulice zvaná Úpická.

V nejnovější době zasáhlo do katastru obce zvláště budování úseku velkokapacitního Pražského okruhu s přemostěním východního cípu Velkého počernického rybníka, výrazné dopravní odlehčení centra obce přineslo dokončení Štěrboholské radiály, která odvedla průjezdnou dopravu  z Českobrodské ulice do míst mezi Štěrboholy a Dolní Počernice.

Na přelomu tisíciletí zaznamenáváme intenzivní snahu vedení městské části spolu s hlavním městem Prahou o kompletní rekonstrukce všech místních komunikací. Jedná se o dlouhodobou stavbu, která částečně omezuje i obyvatele dotčených ulic, ale ve finále dostávají Dolní Počernice rezidenční vzhled a nové, kvalitní komunikace včetně chodníků, veřejné zeleně a dalšího vybavení. Dochází i k budování nových sportovišť, cyklistických stezek a rekreačních areálů s dětskými hřišti. Z významných novodobých staveb můžeme jmenovat objekt bytového domu, ve kterém je umístěn Úřad městské části, rekonstrukci hřbitova, přístavby mateřské školy a ze soukromých investic zejména areál Auto – Exner při Českobrodské silnici a ul. Národních hrdinů a areál nákupního centra Billa.

V roce 2004 se vedení městské části spolu s hlavním městem Prahou zaměřilo na realizaci projektů, které bylo možno spolufinancovat za pomoci finančních prostředků Evropské unie v programu JPD2. Tímto způsobem byl kompletně zrekonstruován Velký Počernický rybník, vybudován přírodní amfiteátr v zámeckém parku, zrekonstruován starý pivovar na Společné kulturní centrum MČ Praha Dolní Počernice a Praha 14, přeměněna letitá skládka za místním hřbitovem na atraktivní parkovou plochu, formou rekonstrukce byl přebudován objekt čp. 6 na Regionální informační centrum. V r. 2008 byl dokončen projekt „Revitalizace historického centra zámeckého areálu“ a v dalších letech byly realizovány stavby nových menších bytových souborů, 18ti jamkové golfové hřiště, zahájeny stavby Přírodního parku U Čeňku, prodloužení hlavního kanalizačního sběrače H a ukončena rekonstrukce drážního tělesa v úseku Běchovice – Libeň. Mimoto bude pokračovat v Dolních Počernicích další rozvoj v oblasti sportu, volného času, kultury a životního prostředí, který bude občanům a návštěvníkům Dolních Počernic  nabízet lepší podmínky pro zpříjemnění jejich života . 

Do blízké budoucnosti jsou připraveny na základě územně plánovacích podkladů další projekty, které mohou významným způsobem ovlivnit život a podobu Dolních Počernic. Jedná se o několik nových bytových souborů, nákupní centrum pro kutily  Pro-doma, Rehabilitace historicky cenného území zámeckého parku v Dolních Počernicích, Park U Čeňku a dokončení rekonstrukce komunikací. Ve výhledu je výstavba nové Základní školy, přístavba Mateřské školy a Domova seniorů. Mimoto bude pokračovat v Dolních Počernicích další rozvoj v oblasti sportu, volného času, kultury a životního prostředí, který bude občanům a návštěvníkům Dolních Počernic  nabízet lepší podmínky pro zpříjemnění jejich života.

______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Vlajka Dolních Počernic
Na vlajce jsou znázorněny všechny barvy počernického znaku. Pole praporu je rozvnoměrně rozděleno do tří vodorovných pruhů. Spodní (počernický) má černou barvu, střední je svěže zelený a horní žlutý nahrazuje zlatou ze znaku hl. m. Prahy.

 

Znak Dolních Počernich
Znak je svisle půlen. Levou stranu tvoří polovina městského znaku hl. m. Prahy, která zdůrazňuje, že Dolní Počernice jsou součástí hlavního města. Pravá strana je horizontálně rozdělena. V horní části je na zlatém podkladě lipová ratolest, symbol dolnopočernickcýh zelených ploch. V dolní části na černém ("počerněném") podkladě zlatý kapr, jenž je symbolem našich vodních ploch a zejména té nejrozsáhlejší - Velkého počernického rybníka, který je největším rybníkem v Praze.