Velký počernický rybník se nachází na toku říčky Rokytky v říčním kilometru 14,9 a je největším rybníkem na území hlavního města Prahy. Spolu se zámeckým parkem vytváří přírodní památku s celkovou rozlohou cca 41 ha.
Z čísel, uvedených v Manipulačním řádu rybníka uvádíme alespoň některé zajímavé údaje:
- typ nádrže: průtočná
- objem nádrže: 310 000 m²
- hloubka: 2-3m
- nadmořská výška: 227,7 m.n.m.
- celková výměra: 41,27 ha
- zatopená plocha: 20 ha
- délka a výška hráze: 300 m a 5,5m
- délka vodní plochy: 970 m
- průtok při stoleté vodě: 43,5 m3/sec.
Rybník je významným přírodním biocentrem východní části Prahy. Nacházejí se zde vodní a mokřadní vegetace a významná hnízdiště vodního ptactva. Z porostů se zde vyskytují zejména ostřice, rákos, orobinec úzkolistý, chrastice rákosovitá. Mezi živočichy nalezneme střevlíky, nosatečky, škebli rybničnou, okružánka, bahenku, skokana zeleného a skokana hnědého. Z ptactva zde hnízdí potápka roháč, kachna divoká, lyska černá, slípka zelenonohá, moudivláček lužní, rákosník obecný, strnad rákosní a slavík obecný. Výjimkou nejsou ani labutě. V okolí rybníka se nacházejí lesní porosty, složené převážně z listnatých stromů – vrba (několik druhů), jasan ztepilý, olše lepkavá, dub letní, javor mléč, akát a další.
Rybník je využíván k polointenzivnímu chovu ryb a bývá každoročně vyloven. Např. v roce 2021 bylo vyloveno 140 q ryb s devadesátiprocentním zastoupením kaprů. Dalšími druhy ryb jsou tolstolobik bílý, candát, štika, karas, sumec a okoun.
Bohužel přírodní památka ztratila na kráse vybudováním přemostění ve své východní části, které je součástí Pražského okruhu. Necitlivá stavba nepříznivě ovlivnila vzhled i život v přírodně zajímavé lokalitě Dolních Počernic. Přesto je Velký počernický rybník nevyčerpatelnou studnicí námětů a inspirací zejména pro fotografování, a též místem, které počerničtí občané i návštěvníci městské části využívají pro procházky a krátkodobou rekreaci.
V roce 2004 přistoupilo hlavní město Praha, které je vlastníkem rybníka, k jeho generální rekonstrukci, neboť rybník byl již delší dobu v havarijním stavu. Byl zpracován jeho podrobný průzkum, a následně projektová dokumentace, která měla zajistit odstranění havarijního stavu rybníka a uvést tuto významnou přírodní památku do podoby, která by na dlouhá léta zajišťovala její plnou funkčnost, jak z krajinotvorného hlediska, tak z hlediska bezpečnostního, s důrazem na regulaci průtoků při povodňových stavech. Rekonstrukce se týkala zejména bezpečnostního přelivu, jeho mostovky a zábradlí a vyprofilování odtoku vody do koryta Rokytky. Kompletně bylo přebudováno těleso požeráku včetně výpustního potrubí a tzv. vývařiště. Dále byla vyčištěna a vyprofilována obtoková strouha s novým přemostěním vjezdu do nádrže a byla nasypána a vysvahována dělící hráz obtokové strouhy. Z hlavní hráze bylo odstraněno její staré opevnění a bylo založeno opevnění nové z kvalitních pískovcových kvádrů. Podélný profil hlavní hráze byl uveden do požadované nivelity a vysvahován ke kamennému opevnění hráze. Na vtoku Rokytky do rybníka bylo rekonstruováno rozdělovací zařízení, které reguluje průtoky vody, buď nádrží, nebo obtokovou strouhou. Rekonstrukcí prošlo i křížení hlavní a obtokové hráze a obtok budovy starého mlýna. Zásadním zásahem na rybníku bylo odbahnění jeho nádrže, ze které bylo odvezeno kolem 60 000 m³ sedimentu, a současně byl v nádrži vytvořen nový ostrov za účelem krajinotvorného efektu a zlepšení podmínek pro přežívání fauny. Během rekonstrukce rybníka došlo v jeho okolí k zásadním úpravám zeleně. Úpravy byly z velké části vynucené, neboť zdravotní stav některých dřevin byl již neúnosný nebo dřeviny bránily pracím, které bylo nezbytně nutné na rybníku provádět. Stezka podél obtokové strouhy byla, v její zadní části, řešena pouze pro pěší s cílem dosažení nerušeného prostředí pro živočichy, žijící v zadní části rybníka a v lagunách za dálničním mostem. Celá rekonstrukce Velkého počernického rybníka byla prováděna s vynaložením značných finančních prostředků – 56,3 mil. Kč, na kterých se mimo zdrojů České republiky a hlavního města Prahy, podílela i Evropská unie v rámci programu JPD2 pro Cíl Praha.
