Bitva o Dolní Počernice
Sobotní den se probouzel do slunečného rána a okolo desáté dopolední se začali první zvědavci trousit do areálu bývalého podniku Osava v ulici K Zámku a při vstupu dovnitř užasli, co zde vyrostlo. Hned u vchodu byli postaveny informační tabule, na kterých se mohli přečíst podrobnou historii květnových dnů roku 1945 v Dolních Počernicích a seznámit se i předměty běžného charakteru, jako třeba osobní dokumenty a peníze z dob Protektorátu Čechy a Morava. A to zdaleka nebylo vše. Po několika krocích se před návštěvníky objevila kulisa ulice z protektorátních dob. V popředí stála prvorepubliková trafika, vedle ní plakátovací ohrada vyzdobená válečnými plakáty a vyhláškami se symbolem německé orlice a za ní byl rozložen vojenský tábor, ve kterém tábořili jednotky povstalců, Rudé armády a Wehrmachtu. Za táborem stála polní kuchyně, nedaleko od stanů se rozkládalo parkoviště historických vojenských vozidel a mohli jsme zde najít i polní obvaziště, samozřejmě s ošetřujícími zdravotními sestrami. Ale to zdaleka nebylo vše – kam jsi se podíval, tak všude jsi spatřil různé vojenské historické artefakty, zbraně, vysílačky, polní telefony a další vojenské vybavení. Ovšem to nejlepší mělo teprve přijít. Úderem jedenácté hodiny odpoledne nejprve všechny návštěvníky přivítal známý historik Eduard Stehlík, který nejdříve povyprávěl o historii válečných květnových dnů v roce 1945 v Dolních Počernicích a poté od něho převzal mikrofon pan Tomáš Král, který se chopil úlohy moderátora následné válečné rekonstrukce. A bylo se na co dívat. Ocitli jsme se v květnu 1945 na ulici Českobrodská, kde jsme byli nejdříve svědky ošetřování raněných z německého lazaretního vlaku. V ulici patrolovala německá hlídka, hlídající protiletadlové stanoviště vyzbrojené protileteckým kulometem. Civilisté povstávají před trafikou, debatují o politické situaci. Děti si mezi nimi sice hrají, nicméně všude je cítit nervozita s blížícím koncem války. Najednou místní četník donese zprávu, že v Praze vypuklou povstávání. Občané vyrazí do akce, ozbrojí německou hlídku, zmocní se zbraní a začnou stavět barikádu. Ale zbraní je málo, naštěstí přijede povstalecké autu z Kyjí, ozdobené československými vlajkami a doveze povstalcům další výzbroj, a i několik pancéřových pěstí. Po jeho odjezdu zaujmou bojovníci z Dolních Počernic místa na vystavěné barikádě. Přišla ale zpráva, že se od Českého Brodu blíží silná německá jednotka. A skutečně – tu se na silnici objeví německé štábní vozidlo. Dojede k barikádě a po krátké hádce s povstalci jeho řidič vůz prudce otočí a vrací se odkud přijel, doprovázen palbou povstalců. Zanedlouho se proti barikádě nastoupí silné útočný oddíl Wehrmachtu, rozvine se do bojové linie a začne prudké přestřelka. Zkušení němečtí vojáci získávají ale čím dál více útočného prostoru, a nakonec donutí povstalce ke kapitulaci. Povstalci jsou odzbrojeni a Němci je chtějí popravit. Naštěstí se za ně přimluví zdravotníci z lazaretního vlaku, jelikož se dolnopočerničtí se ke zraněným, co převážel, dobře chovali a německý velitel od popravy nakonec upustí. Nicméně donutí povstalce rozebrat barikádu. Než se ale Němci znovu zformují do útočné sestavy, objeví se na bojišti jednotka Rudé armády. Wehrmacht je zaskočen a sotva stačí zaujmout bojové pozici. Rozpoutá se znovu prudká přestřelka. Tentokrát se karta obrací a Rudé armáda, i přes silný odpor, oddíl Němců likviduje a slavně vítězí!
Tak tohle všechno mohli návštěvníci na vlastní oči vidět (a na vlastní uši i slyšet) v onu sobotu 25.9. 2021. Rekonstrukce probíhala dokonce dvakrát – jednou v 11,00 hod, podruhé v 14,00 hod.. Úvodní slovo druhé rekonstrukce si vzal plukovník JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. český právník, policista, historik a spisovatel, specializující se na historii českého četnictva a kriminalistiky (je autorem řady odborných prací i populárně naučných knih z oblasti svého oboru a odborným konzultantem a spoluautorem předloh k seriálům Četnické humoresky a Zločiny Velké Prahy), který divákům vyprávěl zajímavé historické epizody související s odbojem a českými četníky z doby protektorátu Čechy a Morava.
Ale to stále nebylo všechno – po skončení obou ukázek měli návštěvníci možnost vstupu přímo do vojenského ležení, kde si mohli veškeré zbraně, vybavení a bojovou techniku spatřit zblízka, a dokonce si řadů z nich i zapůjčit do vlastních rukou. Účinkující jim rádi vše ukázala, vysvětlili, a navíc připravili výstavu různých vojenských věcí a předmětů. To bylo něco pro kluky všech věkových kategorií! A navíc – kdo chtěl, se mohl i zdarma svést v originálním vojenském historickém vozidlu.
Byla to rozhodně akce, která potěšila obě strany – jak diváctvo, tak účinkující. Je ale nutno přiznat, že by nikdy nevznikla bez obětavé práce ředitele Oázy pana Tomáše Krále, jeho asistentky paní Ivany Radvanové a bez pomoci dalších obětavých pracovníků místního úřadu. A samozřejmě velký dík patří i organizátorům za všechny bojují strany – panu Martinu Macháčkovi, který vše za bojové jednotky organizoval, připravoval výstavu vojenských předmětů a veškeré vystavované historické dokumenty, panu Ladislavu Šílovi, který dovezl ze svých sbírek historické vozy Jeep Willis a KDF 82 a nejen, že s nimi bojově jezdil, ale i poté vozidel děti a návštěvníky až do „úplného padnutí“ a samozřejmě i všech členům historických klubů „Nordböhem a Feldpost nr. I5 8I4, kteří zde svedli onu bitvu o Dolní Počernice.
Všichni, kdo odcházeli z této akci si nesli s sebou určitě zážitky, na které budou dlouho vzpomínat.
Zaznamenal přímo na bojišti válečný dopisovatel Martin Šíla
