Chvalský zámek otevře novou výstavu „Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka na zámku aneb nejen večerníčky Zdeňka Smetany“
Praha, 31. ledna: Od soboty 8. února můžete v prostorách Chvalského zámku vidět novou výstavu oblíbeného výtvarníka Zdeňka Smetany. Smetanovu tvorbu doplní také interaktivity pro děti, kterými se malí návštěvníci potěší v zámeckém sklepení.
Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka či Malá čarodějnice. To jsou nejznámější večerníčky Zdeňka Smetany, které nepochybně patří k mnohým vzpomínkám na dětství. Smetanův pohádkový svět je však mnohem větší! Objevte společně s námi bohatou fantazii a výtvarný rukopis českého výtvarníka, scénáristy a animátora, který svou tvorbou těší další a další generace. Těšit se můžete na originály pohádkových ilustrací, suché jehly i kresby přísloví a pranostik. Ve správném pohádkovém světě však nesmí chybět čas na hraní. A ten si u nás také užijete! V interaktivní části výstavy na vás čeká fotokoutek Křemílka a Vochomůrky, herna u Rákosníčkova rybníčku, animační dílna s mobilní aplikací i projekce Pohádek z mechu a kapradí.
Výstavu můžete navštívit od 8. února do 10. května 2020, denně od 9 do 18 hodin. Těšíme se na Vás!
ZDENĚK SMETANA (1925 – 2016) výtvarník, režisér a animátor
Zdeněk Smetana se narodil do pražské úřednické rodiny. Po ukončení obecné školy začal studovat reálné gymnázium na Žižkově. Po válce úspěšně odmaturoval a nastoupil do studia Bratří v triku, kde spolupracoval s Jiřím Trnkou, Zdeňkem Milerem, Jiřím Brdečkou či Eduardem Hofmanem. Výrazně ho ovlivnila i osobnost Gena Deitsche, amerického tvůrce, který realizoval řadu kreslených seriálů pro celosvětové publikum právě v Praze. Smetana se tak podílel na výrobě několika dílů slavného seriálu Tom a Jerry. V Trnkově studiu si postupně prošel základními profesemi animovaného filmu, začínal jako kolorista, konturista, fázař až zakotvil u animace. Mimo jiné animoval pro Eduarda Hofmana „tanec ďábla s Evou“ do filmu Stvoření světa. Tuhle scénu si dokonce vyžádalo Britské muzeum do svých sbírek.
Vlastní tvorbu zahájil na konci 50. let zdravotnickými agitkami proti kouření a jiným nešvarům, které svou originalitou přesáhly úroveň tohoto žánru. Všestranně nadaný Smetana, ač sám o sobě říkával, že umí jen kreslit, pracoval nejen jako výtvarník, ale také jako scénárista, režisér a mnohdy i autor námětu. Jeho první samostatné filmy byly určeny dospělým divákům. Až v polovině 60. let dostal nabídku z televize, zda by chtěl spolupracovat na pohádkách Václava Čtvrtka. Autora pohádek o Křemílkovi a Vochomůrkovi v té době neznal, když si ale přečetl scénář, byl si jist, že takovou příležitost dostane člověk většinou jen jednou za život. A tak vzniklo prvních 13 dílů, a později díky úspěchu dalších 26 dílů Pohádek z mechu a kapradí. Když se mu po čase dostal do ruky námět Jaromíra Kincla, následovalo dalších 39 dílů Rákosníčka.
V umělecké tvorbě Zdeňka Smetanu podporovala jeho žena Věra a byla to právě ona, koho napadlo oslovit Jiřinu Bohdalovou pro vypravěčský hlas Smetanových pohádek. S Věrou se oženil roku 1949 a společně vychovali dvě dcery Věru a Petru.
Dnes už zná Smetanovy hrdiny pohádek na dobrou noc hned několik generací. Patří k nim také postavičky Kuby Kubikuly, Štaflíka a Špagetky, skříteka Racochejla, stále se radující Radovan či Malá čarodějnice. Všechny Smetanovy filmy určené dětským divákům spojuje snaha děti bavit, potěšit a nenásilnou formou také vychovávat.
Za jeho animátorskou a režisérskou kariérou stojí přes 400 filmových pohádek, 20 pohádkových knih a nespočet výstav. Výtvarně doprovodil i několik hraných filmů, např. Klapzubova jedenáctka (1967) či Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Vedle své filmové tvorby se průběžně věnoval i volné grafice. Za svá díla získal řadu domácích i zahraničních ocenění.
