Zámecký park o rozloze cca 7ha, je součástí přírodní památky Počernický rybník. Severní část parku lemuje soubor historických budov s čp.1 - zámek, čp.2 - mlýn, čp.3 - pivovar, čp.39 - zámecká oranžérie a nejvýznamnější památka v Dolních Počernicích - kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Původní využití parku - bažantnice - se postupem času měnilo dle zásahů a záměrů jednotlivých majitelů zámku. Významné úpravy parku byly provedeny na začátku 19. století, kdy byla v bažantnici vybudována cestní síť. Posledními vlastníky zámeckého areálu byl rod maďarských Dercsenyiů (1857-1923). V roce 1923 přešlo vlastnictví zámeckého areálu na pražskou obec. Ta dala vysázet na terasách a ve vstupní části parku nevhodné jehličnany, které se ve zbytcích dochovaly dodnes. V r. 1987 zpracovali zahradní architekt Drahoslav Šonský a Ing. Jan Mayer projektovou dokumentaci obnovy parku a následně došlo k realizaci jejich návrhu. Impuls k úpravám, které probíhaly od r. 1987, měl politický podtext, neboť zámecký park měl být pojmenován podle tehdy vysoce ceněného zakladatele Dělnické tělovýchovné jednoty Jiřího Františka Chaloupeckého, jehož jméno tehdy neslo 25 ročníků přespolního běhu, konaného z větší části právě v zámeckém parku. V té době byly odstraněny náletové dřeviny a založena nová cestní síť včetně nových mostků a uměleckých prvků. Ty byly dílem tehdy ještě málo známých umělců, z nichž někteří jsou dnes významnými výtvarnými osobnosti, jako např. František Skála.
Přelom tisíciletí a nový pohled na využívání zámeckého parku „donutil“ vedení městské části k zásadnímu kroku. Vzhledem k dosavadním nahodilým úpravám, byla zadána studie „Rehabilitace zámeckého parku“. Tato studie, vypracovaná Ing. arch. Magdalenou Dandovou, byla podnětem pro zahájení projektových prací. Všechny navrhované úpravy byly v následné projektové dokumentaci zapracovávány pod dohledem odboru památkové péče a odboru životního prostředí Magistrátu hl.m.Prahy, dále pak Národního památkového ústavu a dalších institucí, včetně vedení městské části Praha Dolní Počernice. V připravovaném projektu šlo zejména o dotvoření stromového patra parku, přeměnu cestní sítě dle původního členění z 19. století, včetně osvětlení páteřních cest, nové členění tzv. francouzské části a přemístění venkovního amfiteátru.
Zámecký park v Dolních Počernicích byl hl. m. Prahou vyhlášen jako jeden z mála v Praze parkem II. kategorie. Je v něm evidováno celkem 1 100 stromů, z nich zvláště významný je soubor 27 dubů letních. Stromové patro dále tvoří převážně javor, lípa, jasan, habr, topol, bříza, olše, jírovec, vrba apod. V menší míře jsou zde zastoupeny jehličnany. Nejvyšší stromy dosahují výšky přes 30 metrů a obvody jejich kmenů přesahují 4 metry. Park je rozdělen na francouzskou a anglickou část. V současné době je využíván zejména k rekreaci a k pořádání pravidelných sportovních a kulturních akcí celopražského významu. Park je přístupný nepřetržitě 24 hodin a je pečlivě udržován městskou částí. Jeho provoz se řídí návštěvním řádem, který však bohužel někteří jeho návštěvníci nerespektují. V roce 2004 využila naše městská část možnosti čerpat finanční prostředky ze zdrojů Strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 a zahájila rehabilitaci zámeckého parku výstavbou přírodního amfiteátru. V roce 2008 byl z větší části revitalizován vodní systém parku. Spolu s nově zrekonstruovaným Velkým počernickým rybníkem tvoří tato přírodní památka ojedinělý celek.