13 - MLÝN – KULTURNÍ PAMÁTKA

Počátek budování souboru budov bývalého mlý­na se váže k roku 1862. Jeho architektura byla inspirována tehdy módními motivy anglické novo­gotiky. Pro pohled ze zámeckého parku bylo nej­náročněji řešeno západní průčelí hlavní budovy, které je vystavěno z pískovcových kvádrů s reliéf­ními ozdobnými prvky. V roce 2007 bylo západní průčelí budovy zrekonstruováno.

Mlýn patřil k souboru zámeckého areálu rodi­ny Dercényiů. Posledními nájemci mlýna byl Jo­sef Görner a následně jeho syn Jiří Görner. Rodi­na Görnerů (posledních mlynářů) byla v roce 1953 bývalým režimem nuceně vystěhována. Do roku 1979 bydlel ve mlýně pan Ludvík Bříza – pomocník mlynáře. V dalších letech byly v budovách mlýna umístěny skladové prostory, dílny a kanceláře Státního statku Praha. V roce 1995 hlavní budova mlýna vyhořela.

Budovy mlýna jsou rozděleny na hlavní mlýnici a hospodářskou budovu. V mlýnici byla si­tuována tři dřevěná podlaží, na kterých byl umístěn výrobní systém mlýna. Ve spodním podlaží byl rozmístěn důmyslný systém rozvodů, které byly poháněny, až do období mezi dvěma svě­tovými válkami, mlýnským kolem. To bylo později nahrazeno horizontální Francisovou turbi­nou (s mokrou savkou). Řemenové transmise poháněly mlecí zařízení a podle dodnes docho­vaných dispozic zřejmě i okružní pilu, která byla umístěna vně budovy. O původním mlýnském kole se nedochovala žádná technická dokumentace ani dobový obrázek. Francisova turbina se dochovala, ale je ve špatném technickém stavu a některé její součásti evidentně chybí. Navíc je turbina značně zkorodovaná, podobně jako zbytky transmisního zařízení. S obnovou turbiny se do budoucna neuvažuje. V rámci rekonstrukce mlýna je počítáno s umístěním mlýnského kola při jižní straně budovy. Ve východní části budovy pak byly situovány obytné prostory pro mlynáře a jeho rodinu. V mezidobí byl k budově přistavěn tzv. velín, který byl však později odstraněn. Jeho podobu můžeme vidět na archivních fotografiich.

V hospodářské budově mlýna, která si zachovala tvar písmene L, byly umístěny chlévy, stodola a hospodářské zázemí. Ve 2. pol. 20. stol. tehdejší uživatel mlýna - Státní statek Pra­ha hospodářskou budovu totálně zdevastoval necitlivými stavebními zásahy. Vedení MČ Praha – Dolní Počernice se od počátku nového tisíciletí snaží vrátit budovám původní vzhled a nalézt pro ně využití, které by dávalo záruku jejich záchrany a dlouholeté udržitelnosti.

Adresa: 
Mlýn Praha - Dolní Počernice
Česká republika
50° 5' 17.5992" N, 14° 34' 54.5484" E
CZ

Mapa naučné stezky