10 - STARÝ A NOVÝ ZÁMEK

STARÝ ZÁMEK – kulturní památka

Dvoukřídlá jednopatrová budova s celkem jednoduchým průčelím ukrývá ve své hmotě vý­znamné pozůstatky starobylého středověkého feudálního sídla a pozdějších renesančních a ba­rokních zásahů. Patrně dosud dřevěnou kurii románského velmože vystřídala snad již v průběhu 1. pol. 14. století mohutná obytná věž o stranách zhruba 10x10 metrů, jejíž pozůstatky se do­chovaly v dnešním východním zámeckým křídle. Stavebníky kamenné věžové tvrze byla zřejmě rodina bohatých pražských měšťanů Pušů, kteří zde hospodařili od 30. až do 70.let 14. století. Koncem 14. století mohl do podoby sídla zasáhnout jeho tehdejší vlastník Janek z Cách (bohatý pražský peněžník) a po roce 1401 Janek z Klučova. Pozdější fáze gotiky se na dolnopočemické tvrzi uplatnily přístavbou paláce ke starší věži od severu.

Další významnou fázi ve stavební historii zámku představuje období po r. 1562, kdy jej získal podnikavý a ctižádostivý, novoměstský měšťan Matěj Hůlka, povýšený císařem Ferdinandem I. do šlechtického stavu s přídomkem ,,z Počernic“. Jeho dílem je přístavba dnešního severního křídla a přestavba feudálního sídla na renesanční zámek, pokrytý psaničkovými sgrafity. Výrazná raně barokní obnova zanedbaného sídla následovala po roce 1644, kdy jej získal hrabě Rudolf z Colloreda. Završení barokizace, která dala zámku v podstatě dnešní podobu, připisujeme hra­běcí rodině Sweets-Šporků v poslední třetině 18. století. Když v roce 1855 koupili panství Der­czenyiové, došlo pouze k dílčím úpravám objektu. Zájem nového majitele se soustředil na vý­stavbu zámku nového a staré křídlo bylo jen udržováno.

Koncem 60. let minulého století byl starý zámek přestavěn v na zdravotní středisko s ordi­nacemi obvodního a zubního lékaře. Také zde byla služebna Městské policie. V současnosti je zámek v majetku hl. m. Prahy a je využíván pro potřeby Dětského domova.

NOVÝ ZÁMEK – kulturní památka

Na místě Nového zámku stály ve starší době některé objekty poplužního dvora při zemanské tvrzi. Snad již v 16. století, ale zcela bezpečně v baroku, vystřídala hospodářské objekty okrasná zahrada s ornamentálně řešenými záhony a cestičkami, s níž sousedil skleník. Nový zámek začala stavět baronka Elisabeth Dercsényiová s manželem Janem Ludvíkem v roce 1857. Stavbou byl pověřen architekt Bělský z Prahy a téhož roku bylo prostavěno 66 000 zlatých. Za 10 let poté byl zámek dokončen a „nádherně zařízen“. Nový zámek byl pojat jako pozdně klasicistní vila centrální dispozice, s nadstřešním světlíkem a se symetricky dělenými fasádami. Střechu původně kryla břidlice. V suterénu byla od počátku situována kuchyně a obytné místnosti pro služebnictvo, v pří­zemí pak hostinské pokoje, salón, knihovna a sál s jídelnou, přístupné přímo z přilehlého parku. První patro bylo využito pro vlastní obytné prostory sídla se salónem, budoirem a příslušenstvím.

V roce 1919 vznikl v budově nového křídla zámku požár, který si vynutil menší opravy 1. patra. Posledním majitelem zámku a zároveň starostou obce, byl baron Vojtěch Dercsényi. V roce 1923 zámek prodal za symbolickou 1 Kč Hlavnímu městu Praze pod podmínkou, že zámek bude sloužit dětem jako útulek. Zprvu byl v zámku umístěn Domov mládeže - tzv. „útulek padlých dívek“, poz­ději „těžko vychovatelní chlapci“, po roce 1954 Dětský domov a jako takový slouží dodnes.

Adresa: 
Starý a nový zámek Praha - Dolní Počernice
Česká republika
50° 5' 18.2328" N, 14° 34' 46.2036" E
CZ

Mapa naučné stezky