07 - HISTORIE OBCE

Velký význam v dalším vývoji obce měl intenzivní provoz na vídeňské císařské (dnes hlavní) silnici, zejména její nová výstavba za Marie Terezie ukončená roku 1765. Již před tímto datem vznikl při silnici zárodek dnešní „nové obce“ v podobě několika chalup kolem malé návsi s ryb­níčkem. V roce 1776 postihl Počernice velký požár, který zničil celý starý panský dvůr u zámku, panskou vinopalnu, čtyři selské dvory a tři chalupy. Hned následujícího roku postavili tehdejší majitelé panství - hrabata Sweerts-Šporkové, nový, pozdně barokní panský dvůr nad severním břehem rybníka. Odsunutí hospodářského provozu umožnilo Sweerts-Šporkům současně rozšířit zahradu u zámku do podoby dnešního zámeckého parku. Chalupnická zástavba překročila teh­dejší barokní klenutý most přes Rokytku, zdobený sochami světců (později přenesených k farní­mu kostelu) a postupně se blížila k dnešní křižovatce.

V 19. století představuje výraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olo­moucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové. Druhá polovina 19. sto-letí proměňuje Dolních Počernice zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbo­řen starý mlýn a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky. Rostoucí význam obce posílilo závěrem 19. století zřízení zastávky na státní dráze. Do 1. světové války vyrostly při okresní silnici na Chvaly nová fara, škola a výrazná budova dětské psychiatrické lé­čebny. K velmi bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků a vilek došlo ve 20. a 30. letech mi­nulého století, kdy vznikla nová čtvrť „V ráji“, rozrostla se výstavba „Na vinici“ a čtvrť Vinohrady.

V roce 1974 byly Dolní Počernice připojeny k Hlavnímu městu Praze. V nejnovější době za­sáhlo do katastru obce zvláště budování Pražského okruhu s přemostěním Velkého počernické­ho rybníka. Na přelomu tisíciletí zaznamenáváme intenzivní snahu vedení městské části spolu s Hlavním městem Praha o kompletní rekonstrukci všech místních komunikací. V roce 2004, po vzniku možnosti čerpat finanční podporu z Evropské unie, byly připraveny projekty, které této příležitosti využily. Takto byl kompletně zrekonstruován Velký počernický rybník, vybudován am­fiteátr v zámeckém parku, zrekonstruován starý pivovar na Společné kulturní centrum MČ Praha Dolní Počernice a Praha 14, přeměněna letitá skládka za místním hřbitovem na atraktivní parko­vou plochu. Formou kompletní rekonstrukce byl přebudován objekt čp. 6 na regionální informač­ní centrum a dokončena revitalizace historického centra zámeckého areálu.

Obec Dolní Počernice, ležící 11 km východně od centra Prahy, je dnes jednou z 57 městských částí a má prastarou minulost. Mírně zvlněná krajina v povodí Rokytky lákala k osídlení již v pra­věku. Nejstarší stopy osídlení byly zachyceny nad severním bokem Velkého počernického rybní­ka, kde se dnes rozkládá vilová čtvrť Vinice. V pozdní době kamenné - eneolitu, zhruba 4000 let př. n. l., zde vznikla osada lidu tzv. řivnáčské kultury, pravděpodobně hrazená palisádou ze za­hrocených kůlů. Pozdější obyvatelé zanechali známky své existence zejména při severozápadním okraji obce mezi soutokem Rokytky a Chvalského potoka. V období 1800 až 1700 let p. n. l. zde vyrostlo rozlehlé sídliště lidu tzv. únětické kultury doby bronzové, s pohřebištěm ojedinělého roz­sahu, s charakteristickým uložením mrtvých ve skrčené poloze. Zaniklé únětické sídliště překryla ve 2. stol. n. l. osada z „doby římské“ s obytnými domy zahloubenými do písku.

První slovanští osadníci si pro svá obydlí vybrali místo v blízkosti starých dálkových cest, které se sbíhaly k brodu přes Rokytku. Jádro nejstarší osady můžeme hledat v prostoru dnešní staré obce nad brodem přes mokřinaté údolí Rokytky. Nepravidelně oválný obrys bývalých statků svěd­čí dodnes o starobylém původu osídlení. Nejpozději ve 2. pol. 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož snědá pleť, tmavé vlasy nebo přezdívka dala Počernicím jméno (ves lidí „Počerného“). Velmož si dal vybudovat při cestě nad osadou (dnešního zámeckého parku) dřevěný sídelní dvorec, u kterého vyrostl nevel­ký kostelík. Základní hmota jednolodního románského kostelíka, zděná z tesaných pískovcových kvádrů, zůstává dodnes zachována jako vzácný doklad románské stavební kultury na vesnici.

Jméno obce se poprvé objevuje v písemných pramenech v pohnutých letech vlády Jana Lu­cemburského (1322-1323) v přídomku jejího tehdejšího majitele Zdislava z Počernic a na Průho­nicích, řečeného Kobliha. V příštím období 14. století se stávají majiteli feudálního sídla v Počer­nicích výhradně bohatí pražští měšťané. Jejich dílem byla také proměna staré románské kurie na vrcholně středověkou tvrz. Renesance se v Dolních Počernicích uplatnila velmi zřetelně a to ze­jména zásluhou stavební činnosti Matěje a Jana Hůlky (1562-1595), povýšených do šlechtického stavu s přídomkem z Počernic. Starší gotická tvrz byla tehdy přestavěna na pohodlný renesanční zámek. Hůlkové byli zakladateli i zdejší známé hospody Barborka u křižovatky hlavní silnice.

Počátkem třicetileté války vstoupily Dolní Počernice do širšího povědomí a staly se dokonce kulisou romantického příběhu J. Svátka „Pražský kat“ a „Pamětí kata Mydláře“. V letech 1620 a 1625 vlastnil totiž po bělohorské bitvě zkonfiskovaný statek neblaze známý Jan Daniel Kapr z Kaprštejna, aktivní císařský úředník působící při staroměstské popravě českých pánů. Zdejší panský zámek zůstal v 17. a 18. století již jen letní rezidencí majitelů z řad vyšších feudálních vrstev a sídlem jejich úředníků. Byli jimi např. hrabata Colloredové (1644-1706), za nichž byl po­černický zámek raně barokně přestavěn a v letech 1720-1755 svobodný pán Václav Klement von Saltza, za něhož získal zdejší kostel dnešní barokní oltář a začal se stavět nový panský pivovar.

Adresa: 
Historie obce Praha - Dolní Počernice
Česká republika
50° 5' 19.3668" N, 14° 34' 43.1544" E
CZ

Mapa naučné stezky