Historie a současnost

Městská část Praha - Dolní Počernice, ležící 11 km východně od Prašné brány Starého města pražského a dnes součást správního obvodu Prahy 14 hlavního města České republiky, má prastarou minulost. Mírně zvlněná krajina v povodí potoka Rokytky lákala k osídlení již pravěku. Jeho prozatím nejstarší stopy byly zachyceny při horní hraně terasy nad severním bokem „Velkého“ počernického rybníka, kde se dnes rozkládá vilová čtvrť zvaná Vinice.

V pozdní době kamenné - eneolitu, zhruba 4000 let př. n. l., vznikla zde osada lidu tzv. řivnáčské kultury, pravděpodobně hrazená palisádou ze zahrocených kůlů. Pozdější obyvatelé území sestoupili blíže k Rokytce, kde zanechali známky své existence u břehu rybníka a zejména při severozápadním okraji obce v místech bývalé pískovny na mírně vyvýšeném terénním jazyku mezi soutokem Rokytky a Chvalského potoka.

Někdy v období 1800 až 1700 let před n. l. vyrostlo zde rozhlehlé sídliště lidu tzv. únětické kultury doby bronzové, s pohřebištěm dosud ojedinělého rozsahu, s charakteristickým uložením mrtvých ve skrčené poloze. Po delší odmlce překryla zaniklé únětické sídliště ve 2. století po Kristu osada z „doby římské“ - s obytnými chatami zahloubenými do písku.

První slovanští osadníci pozdějších Dolních Počernic si vybrali pro svá obydlí místo v blízkosti starých dálkových cest, s vazbou na Trstenickou stezku a další důležité zemské cesty, které se sbíhaly k brodu přes Rokytku. Jádro nejstarší osady můžeme s největší pravděpodobností hledat v prostoru dnešní staré obce nad brodem přes zúžené mokřinaté údolí Rokytky - na mírném, před povodněmi chráněném svahu s pískovým podložím. Nepravidelně oválný obrys souboru bývalých statků svědčí zde dodnes o starobylém původu osídlení, jehož počátky byly možná ještě v hrazené osadě.

Rozpadem osady v raném středověku a s doplněním o další grunty, došlo potom zřejmě k vytvoření shlukové vsi, jejíž základní urbanistický rozsah setrval dodnes. Lze předpokládat, že nejpozději ve II. polovině 12. století získal osadu s okolím jako výsluhu za vojenské či jiné služby některý z knížecích družiníků, jehož snědá pleť, tmavé vlasy nebo jeho přezdívka dala Počernicím jeho jméno (ves lidí "Počerného").

V následujícím 13. století se - zřejmě jako jinde - mění i v Počernicích obraz vesnické zástavby.

V příštím období 14. století se stávají majiteli feudálního sídla v Počernicích s dvorcem a vsí výhradně bohatí pražští měšťané.

V pozdním 15. století nutno vidět i počátky Velkého počernického rybníka, výrazně vepsaného do tvaru krajiny.

Renesance se v Dolních Počernicích uplatnila rovněž velmi zřetelně a to zejména zásluhou stavební činnosti Matěje a Jana Hůlky (1562-1595).

V roce 1776 postihl Počernice velký požár, který zničil celý starý panský dvůr u zámku, panskou vinopalnu, čtyři selské dvory a tři chalupy. Hned následujícího roku postavili tehdejší majitelé panství - hrabata Sweerts-Šporkové, nový nebývale rozlehlý, pozdně barokní panský dvůr v oddělené poloze od zámku na plošině nad severním břehem rybníka. Záhy poté vyrostla i nová vinopalna na křižovatce proti Barborce, stojící rovněž dodnes. Odsunutí hospodářského provozu od nového velkostatku umožnilo Sweerts-Šporkům současně rozšířit ovocnou a okrasnou zahradu u zámku do podoby dnešního romantického zámeckého parku, který je dnes součástí přírodní památky Počernický rybník. Chalupnická zástavba překročila tehdejší barokní klenutý most přes Rokytku, zdobený sochami světců (později přenesených k farnímu kostelu) a postupně se blížila k dnešní křižovatce. Nově klasicistní chalupy vyrůstají poté i podél staré cesty k severozápadu, kam byl za císaře Josefa II. roku 1786 přeložen od kostela obecní hřbitov.

V 19. století představuje výraznější zásah do půdorysu obce vybudování státní pražsko-olomoucké dráhy, dokončené v roce 1845, která oddělila starou obec od nové železničním náspem s klenutým podjezdem. Druhá polovina 19. století proměňuje obraz Dolních Počernic zejména výstavbou „nového zámku“, jehož realizací pro hrabata z Dercsenyi byl v roce 1857 pověřen pražský architekt V. Bělský. Následně byl po roce 1858 zbořen starý mlýn na zámeckém nádvoří a ve stylu anglické novogotiky postaven při rybniční hrázi mlýn dnešní, zapsaný vedle obou zámků, kostela a souboru pivovaru rovněž mezi chráněné kulturní památky.

K velmi bouřlivému rozvoji výstavby rodinných domků a vilek došlo zejména ve 20. a 30. letech minulého století, kdy vznikla nová čtvrť „V ráji“, rozrostla se výstavba na „Na Vinici“ a budovala se další nová rozlehlá čtvrť jižně od státní silnice na ostrožně obtékané Hostavickým potokem, zvané Vinohrady a usměrňovaná záhy velkoryse koncipovaným územní plánem. Charakteristickým motivem plánu bylo zejména převedení státní silnice do nové trasy, která se měla jižním obloukem odchýlit od starého směru. Realizace plánu nebyla vzhledem k vypuknutí II. světové války dovršena. Pozůstatkem nedokončeného záměru zůstala dnešní široká ulice zvaná Úpická.

V nejnovější době zasáhlo do katastru obce zvláště budování úseku velkokapacitního Pražského okruhu s přemostěním východního cípu Velkého počernického rybníka, výrazné dopravní odlehčení centra obce přineslo dokončení Štěrboholské radiály, která odvedla průjezdnou dopravu  z Českobrodské ulice do míst mezi Štěrboholy a Dolní Počernice.

Na přelomu tisíciletí zaznamenáváme intenzivní snahu vedení městské části spolu s hlavním městem Prahou o kompletní rekonstrukce všech místních komunikací. Jedná se o dlouhodobou stavbu, která částečně omezuje i obyvatele dotčených ulic, ale ve finále dostávají Dolní Počernice rezidenční vzhled a nové, kvalitní komunikace včetně chodníků, veřejné zeleně a dalšího vybavení. Dochází i k budování nových sportovišť, cyklistických stezek a rekreačních areálů s dětskými hřišti. Z významných novodobých staveb můžeme jmenovat objekt bytového domu, ve kterém je umístěn Úřad městské části, rekonstrukci hřbitova, přístavby mateřské školy a ze soukromých investic zejména areál Auto – Exner při Českobrodské silnici a ul. Národních hrdinů a areál nákupního centra Billa.

V roce 2004 se vedení městské části spolu s hlavním městem Prahou zaměřilo na realizaci projektů, které bylo možno spolufinancovat za pomoci finančních prostředků Evropské unie v programu JPD2. Tímto způsobem byl kompletně zrekonstruován Velký Počernický rybník, vybudován přírodní amfiteátr v zámeckém parku, zrekonstruován starý pivovar na Společné kulturní centrum MČ Praha Dolní Počernice a Praha 14, přeměněna letitá skládka za místním hřbitovem na atraktivní parkovou plochu, formou rekonstrukce byl přebudován objekt čp. 6 na Regionální informační centrum. V r. 2008 byl dokončen projekt „Revitalizace historického centra zámeckého areálu“ a v dalších letech byly realizovány stavby nových menších bytových souborů, 18ti jamkové golfové hřiště, zahájeny stavby Přírodního parku U Čeňku, prodloužení hlavního kanalizačního sběrače H a ukončena rekonstrukce drážního tělesa v úseku Běchovice – Libeň. Mimoto bude pokračovat v Dolních Počernicích další rozvoj v oblasti sportu, volného času, kultury a životního prostředí, který bude občanům a návštěvníkům Dolních Počernic  nabízet lepší podmínky pro zpříjemnění jejich života . 

Do blízké budoucnosti jsou připraveny na základě územně plánovacích podkladů další projekty, které mohou významným způsobem ovlivnit život a podobu Dolních Počernic. Jedná se o několik nových bytových souborů, nákupní centrum pro kutily  Pro-doma, Rehabilitace historicky cenného území zámeckého parku v Dolních Počernicích, Park U Čeňku a dokončení rekonstrukce komunikací. Ve výhledu je výstavba nové Základní školy, přístavba Mateřské školy a Domova seniorů. Mimoto bude pokračovat v Dolních Počernicích další rozvoj v oblasti sportu, volného času, kultury a životního prostředí, který bude občanům a návštěvníkům Dolních Počernic  nabízet lepší podmínky pro zpříjemnění jejich života .